Potřebuju zem, pevnou zem,
a tak sem
sebe skládám
Za zády dřevo a po boku zeď
Snažit se nemyslet, a teď
je jediný místo, kde nebyl bych radši, než tady
Ten strach se vrátí,
když vzpomenu na tebe, tati
Tam, co jsi ty, tam je to místo
Já ani nevím proč,
však možná ze strachu, že se ti podobám
Noc padá a šeptá mi:
"Co s těmi jizvami?"
Říkám si, takový asi nemáš
Trápí tě někdy, že jsi pijavice?
Mě jo, mě to nedá
Na každý další skice
je znát
ta vlhká a špinavá mastnota duše
co hluše
se utápí ve vlastím svinstvu
a v dlaních jak meč třímá vinu
Černej plášť ze sebezničení
a kapsy plný zemního plynu
To je hrdina na koni z neempatie
co pije z lampiček petrolej
Jednou za čas, když okovy relapse povolej
se rozhlídnem kolem
a vidíme čistě, co jsme
Pak jenom zem, pevnou zem
Přiložte, a čistým řezem se odešlem
zpátky
do pohádky
ze svinstva, viny, sebezničení, zemního plynu a neempatie.
0 komentářů:
Okomentovat